- Štítky blogu

„Každá výchova je velmi specifický experiment“ říká dětský psycholog
Rozhovor s psychologem Radkem Ptáčkem o tom, jak zapojit děti do úklidu, jak podpořit motivaci dětí (nejen) k úklidu, i o tom, proč je vzájemný vztah rodiče s dítětem důležitější než styl výchovy.
Když jsem se na jaře 2020 pustila do projektu uklízecí motivační hry Uklízendo, mojí hlavní motivací byly naše dvě děti – Jáchym a Eva. Byla jsem s rozumem v koncích, jak jim vysvětlit, že úklid pokojíčku a drobné domácí práce je něco, čemu se prostě nevyhnou. Vadilo mi, že je musíme do všeho pořád nutit a dohadovat se s nimi o každé vynesení koše.
Eva, Jana a Jáchym Andréskovi
Protože se u nás doma hra skvěle osvědčila, rozhodla jsem se nabídnout ji i ostatním rodičům a dětem, kteří řeší stejný problém. Podle naší domácí verze jsem vyrobila několik zkušebních sad a rozdala je přátelům k vyzkoušení. A fungovalo to i u nich! Vrhla jsem se tedy do promýšlení detailů profi verze. Zároveň s tím jsem se začala zajímat o nastavení mysli, které dětem i dospělým při plnění povinností “překáží”.
Občas mě samozřejmě přepadaly pochybnosti, jestli se do celého problému pouštím ze správného konce, takže jsem nastudovala řadu knih o výchově dětí, načetla jsem články od nás i ze zahraničí. Oslovila jsem spřátelené dětské psycholožky a učitelky. Vedla mraky diskusí na téma, jak nejlíp motivovat děti k úklidu? S každou další zpětnou vazbou jsem získávala víc jistoty, že jdu správně. Postupně jsem se osmělila a oslovila i lidi mimo okruh svých blízkých.
Letos na jaře jsem požádala o názor Radka Ptáčka – klinického psychologa, psychoterapeuta a profesora lékařské psychologie. Dlouhodobě se zabývá kromě jiného i psychologií dítěte. Nakonec z toho vzešel více než hodinový rozhovor a probrali jsme toho tolik – o uklízení i o dětech vůbec, že se to do jednoho článku jednoduše nevejde. Přináším vám tedy zatím první část z tohoto inspirujícího rozhovoru.